Tady to je školní práce. Měli jsme za úkol vypracovat charakteristiku hlavní postavy povídky Doktor Kazisvět z knihy Povídky malostranské. Až si to přečtete, můžete mi práci ,,oznámkovat´´ v anketě, která je napravo. =)

DOKTOR KAZISVĚT (Jan Neruda)

 - charakteristika hlavní postavy – doktora Kazisvěta

        Postava doktora Kazisvěta je výtvorem českého spisovatele Jana Nerudy. Objevila se v jeho vrcholném díle Povídky malostranské. Všech třináct povídek, které tento soubor obsahuje, spojují autorovy vzpomínky na léta jeho dětství a dospívání, která prožil na Malé Straně v Praze přibližně v polovině 19. století.

        Doktor Kazisvět – vlastním jménem pan Heribert – byl postavy menší a hubenější. Měl nenápadný obličej, v zimě schovaný pod límcem kabátu, v létě, když nosíval lehčí plátěný šat, jako by se mu jen tak kýval na slabé stopce. Část tváře zakrýval světlehnědý plnovous, v té době však ne příliš slušný. Jeho obličeji zcela dominovaly oči. Každý si jich musel všimnout. Byly zbarvené do modra, ale velmi často prozrazovaly doktorův ostych. Na ulici byste ho určitě poznali podle jeho typické chůze, pohyboval se pomalu a houpavě, jako když vichr honí list sem a tam.

        Jeho otec byl vyhlášený pražský lékař a i on vystudoval medicínu. Co však bylo velice divné, jako doktor po promocích nepraktikoval. Po otcově smrti přenášeli nemocní svou důvěru na jeho syna, ale on nechtěl léčit nikoho z nich, a tak jím za chvíli lidé z Prahy začali opovrhovat. Zdálo se, že vůbec o lidi nestojí. S nikým nemluvil, nikoho nezdravil, nikomu nepoděkoval. Byl to podivín, prazvláštní člověk.

        Jednoho červnového dne se stala událost tak podivná, že o ní napsali i v novinách. V Praze pochovávali pana Schepelera – radu účtárny zemské. Byl to velký pohřeb, při kterém nechyběl ani doktor Kazisvět. Když muži zdvihali rakev s nebožtíkem, stalo se jakési nedopatření a rakev se otevřela a tělo pana rady se svezlo do kolenou. Všichni se velice vyděsili. Doktor nečekaně přistoupil blíž, chytl mrtvole ruku, jako by chtěl změřit tep a po chvíli prohlásil, že pan radní je stále živ. Nikdo mu zprvu nechtěl věřit, ale jemu se podařilo ho vzkřísit a zachránit mu tím život. Po této události celé město nemluvilo o ničem jiném, než o doktoru Heribertovi. Všichni baroni, hrabata a další ho chtěli za osobního lékaře, ale on jako by byl stále zabedněn. Zase bylo vidět, že o lidi nestojí. Pozdravovali ho, ale on neděkoval. Nemocného nepřijal nikdy. A tak se mu začalo všeobecně říkat ,,doktor Kazisvět´´.

    Takový doktor byl. Vskutku zvláštní člověk, ale přesto dobrák, jinak by pana radního nezachraňoval. Očividně si ale vůbec nevěřil. Proč? To ví jen on sám...

portrét Jana Nerudy - autora povídky Doktor Kazisvět